|
|
Výživové zvyklosti, sebepojetí a poruchy příjmu potravy u aktivně sportujících dívek
BZONKOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání výživových zvyklostí a sebepojetím u aktivně sportujících dívek. Teoretická část se zabývá výživou, teorií specifických výživových potřeb u sportovců a popisuje vybrané faktory, které mají vliv na vnímání vlastního těla u těchto dívek. Mezi tyto faktory jsou zahrnuty výživové návyky, rodinné zázemí, aktivita dívek na sociálních médiích a sebehodnotící jídelní psychopatologie. Diplomová práce má za cíl zjistit potencionální výskyt poruch příjmu potravy v souvislosti s výše zmíněnými faktory. Praktická část je koncipována jako kvantitativní dotazníková studie.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy a stravovací návyky u žáků SŠ
Zapalová, Markéta
Bakalářská práce zabývající se stravovacími návyky, výživou a případnými problémy, které při špatných stravovacích návycích mohou nastat. Převážně je zaměřena na poruchy příjmu potravy. Práce se soustředí na žáky středních škol, tedy na adolescenty. První kapitola se zabývá definicí pojmu stravovacími návyky, zdraví a výživa. Druhá kapitola se zabývá stravovacími návyky adolescentů a poukazuje, jak by měl vypadat ideální jídelníček žáků SŠ, a jak se liší od skutečných stravovacích návyků žáků. Třetí kapitola definuje poruchy příjmu potravy, a jaké poruchy do této kategorie lze řadit. Čtvrtá kapitola popisuje prevenci poruch příjmu potravy.
|
|
|
Vliv sociálních médií na poruchy příjmu potravy u současné mládeže
SLUNEČKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký mohou mít sociální média vliv na vznik poruch příjmu potravy u současné mládeže. Práce je teoreticko-praktická. Teoretická část se zabývá skupinou, na kterou je práce zaměřena, a to konkrétně mladými dospělými. Dále je součástí teoretického pojetí vymezení pojmů jako jsou sociální média, poruchy příjmu potravy a v poslední řadě také jejich možný vzájemný vztah, neboli vliv sociálních médií na tyto poruchy. V praktické části je popsán výzkum, který probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Cílem praktické části bylo popsat vliv sociálních médií na vznik a vývoj poruch příjmů potravy u žen ve věku od 20 do 25 let.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy u chlapců a mladých mužů
Zámečník, Jakub ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky týkající se problematiky poruch příjmu potravy u mužů. Teoretická část se snaží popsat stěžejní oblasti, v kterých se poruchy příjmu potravy liší mezi pohlavími. Mezi velkým množstvím menších rozdílů lze spatřit i některé zásadní odlišnosti, především výrazně jiné pojetí mužského ideálu krásy, který zapříčiňuje většinu dalších rozdílů. Proto je v práci věnována pozornost i svalové dysmorfii, která zaujímá v této problematice důležité místo. Přestože se jedná o multioborové téma, práce se snaží zabývat především oblastmi souvisejícími s psychologií. Praktická část je návrhem výzkumu, který má za cíl zmapovat množství symptomů poruch příjmu potravy a svalové dysmorfie, tělesnou nespokojenost a frekvenci rizikového chování mezi českou vysokoškolskou neklinickou populací mužů. Zároveň se snaží popsat některé další vztahy mezi těmito proměnnými. Klíčová slova Poruchy příjmu potravy, mentální anorexie, mentální bulimie, svalová dysmorfie, muži, sociokulturní tlak, tělesná nespokojenost
|
|
|
Poruchy příjmu potravy z genderové perspektivy: nemoc, či součást života?
Kaválková, Kristýna ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Poruchy příjmu potravy z genderové perspektivy: nemoc, či součást života? Bc. Kristýna Kaválková ABSTRAKT Tato práce se zabývá "poruchami příjmu potravy", které jsou v lékařské literatuře, médiích a časopisech vymezeny jako psychické onemocnění, které souvisí s patologickým způsobem zacházení s jídlem, tělem a sebou samým/samou. Ukazuje se, že tato oblast není z genderové perspektivy neutrální, zpravidla jsou poruchy příjmu potravy označovány jako záležitost žen. Na základě polostrukturovaných rozhovorů v rámci kvalitativního výzkumu práce analyzuje názory žen, které mají s touto oblastí zkušenost, a to především jejich prožívání vlastní tělesnosti a každodenního života. Zároveň se zaměřuje na to, jakým způsobem ženy vnímají prezentaci poruch příjmu potravy, oblasti, jež se jich dotýká, tak jak je prezentována v médiích, lékařských publikacích a v rámci společnosti a jak interpretují svůj status jakožto bytostí "léčících se" z tohoto "onemocnění". Výpovědi žen poukazují na skutečnost, že jejich okolí na ně nahlíželo jako na osoby definované skrze jejich "poruchu", osoby, které jsou výlučně spojovány s patologií a stigmatem. Ovšem tento pohled okolí, médií, odborníků/ic opomíjí rozmanitost lidských identit - ukazuje se, že ženy samy mohou své prožitky a zkušenosti interpretovat odlišným způsobem, svou...
|
|
|
Psychologické aspekty obezity
Mašková, Eva ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Cílem této rigorózní práce "Psychologické aspekty obezity" je popsat psychologické poznatky o příčinách a následcích obezity, jednoho z nejrozšířenějších zdravotních problémů ve světě. Tato práce vznikla rozšířením práce diplomové s názvem "Psychologická problematika obezity." Mezi stěžejní témata teoretické části patří definice obezity, epidemiologie, etiologie, ale i prevence a léčba tohoto onemocnění. Klíčovým tématem jsou však psychologické charakteristiky, které se s tématem obezity pojí. Mezi ty byly zařazeny osobnostní faktory obézních jedinců, volní vlastnosti a sebekontrola, jakož i specifická psychopatologie. Výzkumná část této práce mapuje výskyt těchto specifických fenoménů se zaměřením na emocionální přejídání, syndrom nočního jedení a příznaky poruch příjmu potravy. Výzkumný vzorek představovalo 80 respondentů s diagnózou obezity I. až III. stupně, kteří se účastnili edukačně-rekondičního pobytu pořádaného III. Interní klinikou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Vysokoškolskou tělovýchovnou jednotou. Použitými metodami byly "Dotazník jídelního chování a emocionality" (JICHEM), "The Eating Disorder Examination Questionnaire 6.0" (EDE - Q) a "The Night Eating Questionnaire" (NEQ). Data tohoto kvantitativního výzkumu byla vyhodnocena standardními statistickými metodami. Klíčová...
|
|
|
Pojetí vlastního těla u influencerek se zkušeností s poruchou příjmu potravy na Instagramu
Vobořilová, Tereza ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Pojetí vlastního těla u influencerek se zkušeností s poruchou příjmu potravy na Instagramu pojednává o influencerkách, které se prezentují na sociální síti Instagram a mají zkušenost s poruchou příjmu potravy. Cílem práce je zjistit, jak se vnímají influencerky, které si prošly poruchou příjmu potravy a zda se porucha příjmu potravy promítá do toho, jak se prezentují na sociální síti Instagram. K tomu bylo osloveno 6 influencerek splňující výše uvedená kritéria. Pro hlubší nahlédnutí do tématu byla zvolena obrazová analýza profilů jednotlivých influencerek navazující na polostrukturované rozhovory s každou z nich. Po sběru dat byla data analyzována pomocí tematické analýzy. Práce si klade za cíl zjistit, zda u influencerek přišla změna po tom, co si prošly poruchou příjmu potravy a zda se změnil obsah, který v dnešní době na svých profilech sdílí. K tomu byla zkoumána témata jako jsou vznik poruchy příjmu potravy, obsah sdílený během poruch příjmu potravy, ale také změna obsahu a vnímání vlastního těla dnes.
|
|
|
Specifika baletního prostředí jako potenciálně rizikové faktory pro rozvoj poruch příjmu potravy: Kvalitativní analýza
Šimčáková, Markéta ; Vanek, Marián (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Balet je rizikovým prostředím pro rozvoj poruch příjmu potravy a současně existují specifické rizikové faktory, které se vyskytují pouze v tomto prostředí. Pro tyto faktory byla prokázána statisticky významná souvislost s rizikovým jídelním chováním. U nadpoloviční většiny baletek tyto faktory vyvolávají nespokojenost s tělem. Cílem práce bylo rozšířit poznatky o těchto faktorech s důrazem na to, jakým způsobem mohou na baletky působit, a jak baletky mohou tyto faktory vnímat, prožívat a reagovat na ně. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů a dvou dotazníků a zpracována metodou tematické analýzy. Výsledkem je popis a interpretace 14 faktorů skrze zkušenosti baletek, hierarchická kategorizace specifických rizikových faktorů dle toho, jak na baletky působí a tematická mapa, integrující vynořená témata na vyšší úrovni abstrakce. Na základě analýzy dat byl identifikován nadřazený "superfaktor" Baletní ideál, který dává význam všem ostatním faktorům. Baletky, které nenaplňují Baletní ideál, mohou být zranitelnější a náchylnější k rozvoji poruch příjmu potravy. Vliv rizikového faktoru na baletky, které tento ideál naplňují, může být výrazně oslaben či eliminován. KLÍČOVÁ SLOVA balet, poruchy příjmu potravy, rizikové faktory, baletní ideál, body image, kvalitativní výzkum, tematická analýza
|
|
|
Mechanizmy kontrolovaného užívání jídla u poruch příjmu potravy a jejich využití v adiktologii: kvalitativní studie
Česalová, Michaela ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Rychlá, Kateřina (oponent)
Východiska: Jedno z velikých témat poslední doby v adiktologii, je kontrolované užívání. Přesto, že nemá jasně stanovenou definici, je tento pojem vžitý veskrze s návykovými látkami. Jeho využití však můžeme najít i v poruchách příjmu potravy. Jedinci, kteří se snaží uzdravit z poruch příjmu potravy, se musí kontrolovaně stravovat. Na rozdíl od návykových látek, to není volba, jídlo je totiž nezbytné k životu a abstinovat od jídla nejde, jako od návykové látky. Toto spojení mně přijde velmi zajímavé a proto bych se mechanizmům kontrolovaného stravování a jeho porovnání v adiktologii chtěla zabývat i v mé bakalářské práci. Cíl: Jádrem výzkumu je zmapování mechanizmů, pomocí nichž se osoby trpící poruchou příjmu potravy kontrolovaně stravují. V práci hledám mechanizmy u dvou typů poruch příjmu potravy, a to bulimie a záchvatovitého přejídání. Druhým cílem je pak tyto mechanizmy porovnat s kontrolovaným užíváním. Pro moji práci jsem si vybrala kontrolované užívání alkoholu. Třetím cílem je porovnat, jak se tyto mechanizmy shodují i s léčbou závislostí v adiktologii. Metody výzkumu: Získání dat proběhne pomocí polostruktuovaného rozhovoru, rozhovor bude mít připravený okruh otázek, ale zároveň ponechá prostor pro nové otázky, podle potřeby rozhovoru. Rozhovor bude se souhlasem respondentek nahráván....
|
|
| |
host ::
RSS.